Když již byli všichni nadraní

Ještě jednou se z lahve napili

Zvířecí monstrum zeprase stvořili

Slušný člověk se tak ožere

Že nic neví, když se probere

To nás však učí řecké pravidlo

Tady jsme v Lokti, ty třeštidlo!

Nápadům se zde nekladou meze

Ať už to stojí anebo leze

Kořalkou stvořené zvíře

Nezůstalo tedy v šedivé díře

Začalo hlídat Kolowratskou skálu

A média mu zatím utvářela slávu

I když se výtvoru mnozí smáli

Proč ho teď někdo skopl ze skály?

Přestože to byl bláznivý plod

Tohle mi opravdu nepřijde vhod

Někomu možná vadí ta zvířata

Ať jsou to kozy, zebry či prasata

A dnes? V hospůdce odpočívá zeprase

Nezoufejte, vrátí se v brzkém čase!

Zpátky na skálu, bez zhubnutí v pase

A my se pak všichni zeprasíme zase

Možná se poté už v loketské rase

nenajde další vandalské prase!

Kristián Šujan

Na konci letních prázdnin vyvolalo u obyvatel Lokte velké překvapení zřícení části opěrné zdi u sochy Jana Nepomuckého v Zahradní ulici. Mnozí si mysleli, že za havárií stojí vydatné deště či eroze půdy. Někteří dokonce vinili vandaly. „Nechápu, jak někdo může tohle dělat, určitě to byl někdo z lidí,“ zlobil se Václav Kýček z Lokte. Podobný názor měla i Markéta Ručková. „Vůbec nevím, co k tomu mám říci. Nedávno jsme si to místo ještě prohlíželi,“ vzpomínala Markéta Ručková.
Nakonec se ukázalo, že příčinou byla Matka příroda, která chátrající stav místa ještě dokonala. Vedení Lokte tedy přistoupilo k razantnímu řešení a sochu deponovalo do bezpečí. „Posílám také e-mailem žádost o pomoc na Ministerstvo kultury. Teoreticky by se dal využít jejich havarijní fond,“ vysvětlil starosta Lokte Jaroslav Hlavsa.

starosta Lokte Jaroslav Hlavsa

Jak celá situace dopadla? Nikoho jistě nepřekvapí, že ústředním problémem jsou jako obvykle peníze. Z toho by Nepomucký, který se těší věhlasu zejména v zemích Latinské Ameriky a v Bavorsku, určitě neměl radost. „Městská kasa je prázdná a starosta se snažil získat nějakou dotaci. Takže město zabezpečilo pouze sochu, vyčistilo se havarované zdivo (částečně pomocí veřejně prospěšných prací – zadarmo) a postavilo lešení, pro hlavy pomazané až se budou chodit koukat a ve finále říkat, je to průšvih – ale penízky nemáme,“ sděluje aktuální informace ředitel firmy Elesta Loket Patrik Stangar. Právě on se spolu s veřejně prospěšnými pracemi v posledních měsících v Lokti zasloužil o realizaci několika zásadních rekonstrukcí, jež by jinak vyšly mnohonásobně dráž. Jak vysvětluje Patrik, socha sv. Jana Nepomuckého sice je památkově chráněná, ale pilíř už ne. Náklady na opravu tak půjdou do statisíců!
„Nelze dělat pouze z vlastních prostředků, takže je to na umění starosty. Zima může navíc zajistit, a bude to tak, ještě větší a bojím se i nevratné škody. Pravá strana pilíře je totiž též roztrhnutá a moc jí nechybí,“ informuje ředitel Elesty s tím, že 31. října
2010 se Loket rozloučí i s pracovníky veřejně prospěšných prací, kteří k tomu datu končí. „Jsem nucen tedy tuto dobrou partu propustit a to tak, že díky naším ideálním zákonům nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti a ani sociální dávky. Dále mám stejně pocit, že noví zastupitelé tomu nejsou nakloněni – dělá to přece „Stangar“. Pevně ale věřím, že Loket půjde dopředu a přeji si, ať se oprostíme od naší typicky české malosti a závisti. Všechno je pak jednodušší,“ dodává Patrik Stangar. Sochu by měl restaurovat akademický sochař Bořivoj Rak. Zatím sv. Jan polehává v Tovární ulici, a jestli se co nejdříve nové zastupitelstvo nedohodne na nějaké uspokojivé variantě, Loketští budou muset na hlášku „sejdeme se u Svatýho“ hodně rychle zapomenout.

Kristián Šujan