V devadesátých letech se Loket vydal směrem rozvoje cestovního ruchu a kultury. Zcela správně byl vybrán jako magnet pro rozvoj cestovního ruchu loketský hrad, který nejenom, že je nejnavštěvovanějším památkovým objektem ve vlastnictví samosprávy na území Karlovarského kraje, možná trošku navzdory památkovým objektům ve vlastnictví státu. Hrad se postupně stal také místem konání řady kulturních událostí, které se dříve spíše odehrávaly v objektu Dvorany. Loketští předpokládali, že pokud se podaří oživit hrad, tak jak se plánovalo, bude to jednou právě šance pro Dvoranu, do které se po její rekonstrukci budou moci zaběhnuté aktivity přesunout. Protože ekonomika je neúprosná, bylo třeba uvažovat o Dvoraně, ve vztahu k produktům cestovního ruchu. Tím produktem byl zcela správně a moderně definován produkt kongresové turistiky.Tak by šlo v kombinaci s dalšími aktivitami ve prospěch občanů města docílit ekonomické provozní soběstačnosti Dvorany a tvorby pracovních míst stejně tak, jak tomu bylo v případě hradu, který je nejenom perlou Lokte, ale i celého Karlovarského kraje.
Dvorana dostala šanci. I když mě může rušit její rekonstrukce prostřednictvím úvěru, je to stále cesta transparentní, více než rekonstrukce prostřednictvím dotací. Kongresový produkt může mít ve Dvoraně dobrou ekonomiku a do Lokte určitě patří, na rozdíl třeba od produktu lázeňského, o kterém se v souvislosti s Dvoranou hovořilo.
V budoucnu může v Lokti probíhat i menší filmový „festival“, Loket je docela úspěšná filmová kulisa. Byla by škoda, aby zůstal jen kulisou a nevyužila se šance vrátit život i do loketského „podhradí“. Což pomůže provozovatelům restaurací, penzionů a hotelů. To vše vzniklo v Lokti jako alternativa pro vytváření pracovních míst v devadesátých letech, kdy skončila třeba Drůbežárna a do útlumu šla výroba porcelánu, tak se začala řešit tvorba nových pracovních míst, v té době byla nezaměstnanost skoro 18 procent, byť je dnes nízká, na rozvoj se má vždy myslet. Jednoznačně se ukazuje, že rozvoj Lokti dala zejména řada pracovitých rodin, to je právě ta západní hodnota. Nikoliv dělení na maminky a tatínky – rozvod není řešení. Proto by se Loket neměl rozvádět s cestovním ruchem, ale řešením je svatba, byť svatba drahá, protože tou nevěstou je docela bohatá francouzská Komerční banka.
Jsem již 25 let tvůrcem produktů cestovního ruchu v Karlovarském kraji, některých hodně úspěšných i těch neúspěšných, při kterých jsem zjistil, že z nich zlato nevzniká, ale třeba jen vítězí dobrá myšlenka, která může ve spojení s prací zachránit třeba chátrající objekty v havarijním stavu. Na závěr ekonomická rada našim zastupitelům, když naše město zaváží velkým bankovním závazkem, měli by schválit i doporučení, že finance získané z případných prodejů majetku (zejména pozemky a nepotřebné budovy), budou přednostně použity na úhradu mimořádných splátek celkového závazku vůči věřiteli.
V tom, že si Dvorana dokáže vydělat na úvěr pouze provozem jsem skeptický, za úspěch bych považoval ekonomickou soběstačnost v oblasti provozu objektu. Úvěr lze považovat za ekonomický vklad do rozvoje města. Asi by bylo vhodné, aby se na pracovních aktivitách také co nejvíce podílely místní firmy. Stejně tak jako se podílely například na rekonstrukci hradeb a věřte, že to nebyla práce lehká. Naštěstí byly kameny na stavbu jistě lehčí, než je třeba loketský meteorit, jsem za Loketské hrdý, že je opět i část jeho originálu vystavena v rámci expozic na hradě, je to z 99,99 procent čisté železo, tak to fakt nevím, jak to ten vesmír dokázal a pak ho ještě vyhodil k nám do Lokte.
Možná by mohl “Nejvyšší” vyslyšet naše modlitby a příště nám sem hodit třeba 100 procent zlato, v této době bych uvítal i to olympijské.

Jaroslav Dolina