Rozhovor s Jaroslavem Dolinou z Lokte – o jeho dluzích, partnerské komisi, ale také o jeho názorech na (nejen) komunální politiku. 

Jak zvládáš novou životní zkušenost po zdravotním a ekonomickém pádu? Co se vlastně v Tvém životě stalo?

Jednoduše jsem zkolaboval, ekonomicky, což mělo za následek vysoký tlak a jeho důsledkem byla mozková mrtvice. To je takový příběh o životě a smrti.

Je pravda, že jsi měl velké dluhy?

Kdyby jen velké dluhy, ale ostrý starosti, kontroly dotací a dohady s úřady a společníky, tuhle situaci zažívá v současné době celá řada subjektů, České lázně v Evropě, o.p.s. se dostaly do obdobné situace jako například karlovarská KV aréna. Z toho je pouze patrné, že se začaly varské praktiky pomalu překlápět směrem k Lokti, což dle mého názoru souviselo s rozpínavostí ruského kapitálu. Jsem rád, že tyto praktiky v prvé řadě zasáhly nejdříve naši obecně prospěšnou společnost a ne loketskou radnici, byla to prostě válka, kterou nešlo vyhrát. Asi ne náhodou se na Lokti točily filmy jako Vlak štěstí a naděje, Na západní frontě klid anebo například Casino Royal.