Dobrý den,
nedá se nic dělat, cítím potřebu se touto formou vyjádřit a sdělit názory na dění ve městě a v jeho okolí. Předpokládám, že časem se připojí se svými postřehy další aktivní Lokeťané. Začnu opět bohužel důraznou kritikou bezohledné těžby v našich lesích. Stav Robičského vrchu je toho dokladem. Tvrdím: Kdyby naše lesy byly soukromým majetkem současné Rady města a členů dozorčí rady LML, vypadal by les určitě lépe. Z toho plyne pořekadlo:
„Z cizího krev neteče.“. Škody jsou nenávratné: „Co je všech, není ničí!“. To známe z minulosti, že? Už dříve jsem si posteskl panu starostovi o megatěžbě, ale bez odezvy. Před Velikonocemi, po silném větru, došlo na Robiči k velkému polomu jen v důsledku toho, že předtím byla vykácena většina vzrostlých smrků. Stěžoval jsem si především dozorčí radě – p. Stangarovi, dosud mi neodpověděl. Nestojím mu za to! Opustíme toto téma. Přesto jsem optimista.