Vážení spoluobčané, přátelé,
nedávno jsem četl vyjádření bývalého starosty pana Jaroslava Hlavsy, který napsal, cituji: „Park s amfiteátrem, KOZOO a další zelené lokality by bez nás nevznikly (…) Za žádný z těchto hrdinských skutků jsem nikdy nedostal žádnou mimořádnou odměnu. (…) Z výsledků i mojí práce bude naše město prosperovat napořád.“ Dovolte mi se k tématu přírodního amfiteátru vyjádřit a objasnit okolnosti jeho vzniku, protože to, co říká pan Hlavsa, je čirá mystifikace.
Začněme od začátku. Pan Hlavsa, pan Ježek, ale i pan Suchan z přírodního amfiteátru jenom profitují a neuvědomují si jednu věc: přírodní amfiteátr postavili Lokeťáci! U zrodu stál zejména správce loketského muzea a archivář František Kamil Neubert (14. 6. 1912 – †16. 6. 1995), který byl mnoho let slepý. On to, lidově řečeno, spunktoval a dal amfiteátr do kupy. První akce pak proběhla 2. července 1949. Velkou zásluhu na tom, že přírodní divadlo začalo znovu fungovat, má rovněž První kulturní loketská společnost, kterou jsme zakládali v roce 1998 v Zámecké ulici. Rád bych tady zmínil bratry Lengyelovi, pana Hoffera z Nadlesí, manžele Tomáškovi, manžele Sobotovi, Miloše Rybaře, pana Baleše z Údolí či paní Nývltovou. Bez těchto lidí by se amfiteátr nikdy neobnovil! Tito lidé nikdy za svou práci v amfiteátru nedostali žádnou odměnu, nikdo jim ani nepoděkoval! Pamatuji si, jak paní Nývltová chodila s dětmi po amfiteátru a vše uklízely a společně sbíraly odpadky. My jsme zatím dávali do kupy jeviště, které jsme museli vyztužit, aby se nezhroutilo – až pak opravu převzala firma pana Kalianka.
Je faktem, že nejvlažněji aktivitu První kulturní loketské společnosti, spojenou s rekonstrukcí divadla, přijímal tehdejší starosta Honza Hadrava. To je pravda. Dával protiargumenty, ovšem pokud jsme mu je vysvětlili, vyšel nám vždy vstříc. Nelíbila se mu třeba nevyzpytatelnost počasí, vysoké náklady, nevěřil, že návštěvníci budou chodit…, všechny tyto jeho pochybnosti se však záhy rozplynuly.
Za starostování Honzy Hadravy se pan Hlavsa stal ředitelem Loketských městských lesů (LML), které posléze také profitovali na příroďáku. Je sice pravdou, že LML poskytly první lavičky, ale opět na ujednání Honzy Hadravy. Jinak všechno ostatní dělali loketští lidé, jak z První kulturní loketské společnosti, tak i další.
Stejně tedy jako pan Hlavsa, tak i pan Ježek a pan Suchan nastoupili do rozjetého vlaku. Dám vám příklad – jako První kulturní loketská společnost jsme nemohli v amfiteátru pořádat jen úzce specifikované akce. Já osobně jsem odkojený skupinami jako Led Zeppelin, Cream a podobně, publikum a pamětníci však vzpomínali i na jiné věci než na rockové koncerty. Začali jsme tedy jednat s ústeckým divadlem a v té době, tuším v roce 2000, nás navštívil pan Ježek, který byl známý a dodnes si ho vážím. Nastínil nám svůj záměr oper a tzv. Loketské kulturní léto. Říkal, abychom Loketské kulturní léto nedávali Ústečákům, ale jemu, a přinesl svůj návrh. V tu dobu jsme ještě neměli zkušenosti s pořádáním tak velkých akcí typu Rusalka. Přemluvil nás na uskutečnění Loketského kulturního léta a my jsme ústecké divadlo neoslovili. Překvapením pro nás pak bylo, když si najal lidi z ústeckého divadla – měli jsme tam spoustu známých, takže se to k nám dostalo. Opět zajímavý poznatek. Nutno podotknout, že my jsme už v roce 1998-1999 měli senzační akce: Šeptání do ticha, Vzpomínky na Petra Nováka, módní přehlídky, Pálení čarodějnic, Letní kino bratrů Čadíků, regionální akce Děti baví Loket (organizoval hlavně pan Zicho) a spoustu dalších. Proto mě posmutnělo, když se pan Ježek vyjádřil v tom smyslu, že se procházel kolem přírodního divadla, které se mu zalíbilo, a tak začal přemýšlet, jaké akce by se tu mohli uskutečnit. Hloupost. Dávno už všechno fungovalo. Pozor, neříkám, že na takové úrovni a kvalitě (nicméně město panu Ježkovi v minulosti zařídilo půl milionu korun od Kraje na pořádání oper), ale jen upřesňuji, že ani on nestál u zrodu amfiteátru. Podobně pan Suchan, který se tu objevil za éry pana Koláříka.
Loketští chtěli Lokti něco dát, pracovali na tom s nadšením. Teď je to o byznysu a dělají to navíc lidé, kteří u obnovy amfiteátru nestáli. Proč nemohou současní pořadatelé na jednu akci dát třeba 20 % slevu Lokeťákům, anebo jim umožnit vstup na jednu akci za symbolické vstupné? Vždyť to pro ně nejsou žádné peníze. To byste nevěřili, jak taková jedna sešlost stmelí lidi.
Nejsmutnější na celém tom je, že nikdo loketským lidem za jejich odvedenou práci ani nepoděkoval. Udělám to tedy aspoň já. Děkuji všem, kteří se v počátcích podíleli na zprovoznění loketského amfiteátru. Chtěl bych všem také vzkázat, aby byli hrdí na to, že jsou Lokeťáci. V posledních letech bohužel cítím, že loketský patriotismus už neexistuje.

František Truhlář, Loket