Kristián Šujan požádal zastupitele a odvolaného ředitele Loketských městských lesů Jaroslava Hlavsu o reakci na článek Na odměnách se v Lesích rozdalo 6,7 miliónu. Zde je jeho odpověď:

Ani po opakovaném přečtení příspěvku, na který jsem byl požádán o zareagování, jsem nepochopil jeho obsah. Přesto cítím žaludeční nevolnost – asi jsem bral moc? Nebudu se zabývat dešifrováním uváděných součtů a odpovím (jsa dotazován) pouze za sebe. Způsob odměňování jsem ostatně nikdy netajil.
Firmu LML jsem zakládal doslova s tužkou a papírem v dubnu r 1992. Bylo mi svěřeno cca 2300 ha lesa k jeho dohledání, prokázání nároku města, převzetí od LČR a zahájení hospodářské činnosti. Již v té době mi byl, vedle měsíčního platu, stanoven nárok na „odměnu“ ve výši 8% z hospodářského výsledku – respektive z odvodu městu. V prvních letech společnost hospodařila s rozpočtem 2-3 miliony Kč a hospodářský výsledek – odměna, se blížily nule.
Přeskočím vývoj.
Když jsem byl v r. 2012 odvolán, spravovala naše společnost již cca 4 700 ha vlastního lesa. V prokázání a vysouzení těchto majetků sehráli loketští lesníci dosti zásadní roli. Jedná se o majetek v účetní hodnotě cca 500 mil. Kč. Zlepšení stavu majetku, zvýšení porostních zásob a tedy jeho výnosového potenciálu, to už byla (a je) výsostně zásluha mého týmu a jednotlivce týmu jsem se snažil za dosažené výsledky adekvátně odměňovat. Vedle vlastního lesa jsme začali spravovat majetky dalších cca deseti subjektů – obcí, církve, soukromníků. I tyto služby přinášeli (jí) městu zisk. Dále jsme investovali nemalé prostředky do dalšího rozvoje společnosti (areál Farmy v Horách) i do rozvoje města. Park s amfiteátrem, KOZOO a další zelené lokality by bez nás nevznikly. Za žádný z těchto hrdinských skutků jsem nikdy nedostal žádnou mimořádnou odměnu. Systém byl nastaven jinak – procentem z konkrétního prospěchu vlastníka. V poslední době mého působení se obrat společnosti pohyboval na úrovni 70 mil. Kč/rok. Začaly narůstat odvody městu, a proto (z morálních důvodů) mi byl průběžně snižován i původně stanovený 8% podíl, a to až na 3% (což činilo i více než 200 tis. Kč/rok, mám-li být nehorázně konkrétní). Očekával jsem další atak na snižování procentuálního podílu (tak to v komunálním byznysu chodí), ale nakonec vše dopadlo poněkud jinak. K odchodu jsem dostal šest měsíčních platů, které patrně figurují v té podivné spleti informací – tabulce.
Nevím, kolik peněz jsem celkem obdržel za těch dvacet let služby městu. I to se dá spočítat. Vím ale, že to nebylo nezasloužené. Z výsledků i mojí práce bude naše město (při zachování principu trvalé udržitelnosti) prosperovat napořád. To mi nikdo nemůže vzít a věřte, že to je hezký pocit. Možná vývojem trochu nahořklý, ale určitě ne zatrpklý. Zažíváte někdy něco podobného, Kristiáne? Na to, kdo Vás za co platí se (všimněte si) ani neptám.

Děkuji za Váš zájem o věc, Jaroslav Hlavsa – zastupitel města Loket