Rozhovor se současným starostou Krásna Miroslavem Kirejevem (na fotografii) vedl Kristián Šujan.

Vy jste na krásenské radnici začínal jako koordinátor pro veřejně prospěšné práce (VPP). Co všechno jste měl na starosti a proč jste nakonec dostal výpověď?
Za bývalého vedení radnice jsem měl na starosti dělníky na VPP. Ta práce mě obsahově nenaplňovala, tak jsem bývalou starostku Sidorjakovou požádal, aby mi ještě k tomu dala i další práci. Dostal jsem péči o městský mobiliář a zeleň. Snažil jsem se jí ve spoustě věcí pomáhat. Nesetkalo se to s ohlasem. Paní exstarostka nabyla dojmu, že jí takzvaně jdu po krku, ač to samozřejmě nebyla pravda. Ve chvíli, kdy se dověděla, že bych rád kandidoval do městského zastupitelstva, tak teprve začalo peklo. Dostal jsem okamžitou výpověď, s čímž jsem samozřejmě nesouhlasil, protože jako bývalý personalista ve Věznici v Horním Slavkově leccos vím o výpovědích, o uzavírání smluv a podobně. Z toho jednoznačně vyplynulo, že bez udání důvodu nemohu dostat výpověď, byť jsem předtím dostal upozornění na možnost výpovědi, ale opět bez udání důvodu. Na to všechno jsem ji opakovaně upozornil, řekl jsem jí narovinu, že bude mít problém, protože si to líbit nenechám. Byla na mě sprostá a říkala, že jí nemám co radit, a dala mi tedy okamžitou výpověď se zákazem přístupu na radnici. Proti tomu jsem se odvolal, podal jsem žalobu, a soud potvrdil, že jednala v rozporu se zákonem, protože důvody mého vyhazovu zkrátka neuvedla, ač měla.

Vy osobně si tedy myslíte, že vás propustila kvůli obavám z vaší kandidatury ve volbách?
Ano, bála se. Už v té době jsem měl totiž k dispozici údaje, co tady jako starostka vyváděla s veřejnými financemi. Rozhodl jsem se, že do té kandidatury určitě půjdu. Nebylo to vyloženě s cílem, že bych chtěl dělat starostu, ale řekl jsem si, že by minimálně v zastupitelstvu moje účast byla potřebná. Začaly se připravovat kandidátní listiny, sestavil jsem si svou kandidátku, dal jsem si tam lidi, kteří to myslí s naší obcí narovinu a nejsou to žádní šejdíři, podvodníci nebo lháři. Nakonec to dopadlo nad moje očekávání.

Volby jste vyhrál a v roce 2010 jste úřad po paní Sidorjakové přebíral. V jakém stavu byl, ve smyslu organizace, stav městské kasy, rozjeté projekty?
Organizačně to tady bylo rozdělené celkem dobře, každá z úřednic vykonávala svoji pracovní činnost v pořádku, nicméně, co se týče obecní kasy, tak mohu jen potvrdit to, co už se píše v tisku. Zůstala tu po ní spálená zem. Zdědili jsme téměř tři miliony dluhů na neuhrazených závazcích. Bylo to tady hodně špatné, první co bylo, tak jsem začal řešit nešťastnou smlouvu s jednou karlovarskou stavební firmou, která nám opravovala zdejší kostel. Přišla faktura na 300 tisíc, a tam byla moje chyba, přiznávám, neznal jsem tehdy ještě zákon o obcích, bylo to deset dnů po té, co jsem nastoupil. Zástupce firmy přišel a říká: tady máte fakturu na 300 tisíc – já na to, že nemám povědomí o tom, že bychom měli peníze na uhrazení té faktury. A on říká: já vám ty peníze klidně půjčím, protáhneme to účetnictvím. Tenkrát jsem na to bohužel přistoupil a smlouvu o zápůjčce finančních prostředků podepsal. Nicméně když jsem se ptal právníka, říkal, že to je sice špatně, ale hned jsme se se zástupcem firmy domluvili a půjčené peníze ihned vrátili. Mezitím jsme už dostali peníze z hospodářské činnosti, takže faktura byla uhrazena, vše bylo v pořádku. Co se týče těch dalších věcí, finanční výbor mě upozornil na to, že jsou v účetnictví proplacené faktury za práce, které v reálu nebyly provedené. První na co jsme přišli, tak byla faktura za opravu tzv. lesní cesty Dolní Hluboká a když jsem se na zastupitelstvu ptal, co to je za cestu, tak mi bylo odpovězeno, že to je cesta ke koupališti. A to už jsem začal mít podezření, že není úplně všechno v pořádku. A samozřejmě, že nebylo! Žádná cesta ke koupališti se neopravovala, tu jsem naopak nechal, až někdy v listopadu, rok po nástupu do funkce, přiopravit já, a to společností Loketské městské lesy. Ano, v době, kdy jsem působil na radnici jako koordinátor VPP, jsem dělníky poslal občas nějakou tu díru zasypat. Pozval jsem tedy k celému případu policii, přišla sem, začala zjišťovat a už to jelo. Seznam toho a toho, a všechno špatně, špatně, špatně a už se to tu rozvíjelo do poměrně rozsáhlé hospodářské trestní činnosti.
Probíhaly audity, nejrůznější kontroly, i naším kontrolním a finančním výborem, a došlo se k závěru, že je tady v inventurách, v účetnictví, ve všem, takových „nesrovnalostí“ po bývalé starostce, víc. To, že si bývalá starostka následně sama podepisovala odměny, to už jsou jen takové drobnosti v rámci zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

Bývalé zastupitelstvo o tom, že se, jak vy říkáte, špatně vedlo účetnictví a starostka si sama podepisovala odměny, nevědělo?
Minulé zastupitelstvo se „sklouzlo“ také k těm kauzám, které jsou teď vedeny proti mně. Jednoznačně z toho vyplynulo, že i v této věci bývalá starostka podváděla, jak mohla. Konkrétně uzavřela smlouvu na topení na radnici v hodnotě 970 tisíc. A už podpis smlouvy je sám o sobě neplatný, protože zastupitelstvo musí svým usnesením rozhodnout o takto vysoké částce, a ona jim to řekla až víc jak měsíc po podpisu smlouvy. Zastupitelstvo o tom nevědělo, výběrové řízení neproběhlo. Ona vždycky zastupitelstvu podávala takové kusé informace, ale obvykle nezazněly žádné částky. Například nechala opravit topení ve staré školce, ale veřejné zastupitelstvo se konalo až 14 dnů po tom, kdy už podepsala smlouvu. Zastupitelstvo nikdy nedostalo relevantní informace. Všichni jí věřili, protože má poměrně dost dobrou přesvědčovací schopnost. Byla hodně důvěryhodná a zastupitelé jí prostě věřili. A to neměli dělat.

Jak spolu teď s paní Sidorjakovou vycházíte?
To už je osobní nenávist. Já jsem po volbách byl nezkušený, seznamoval jsem se s chodem úřadu, bylo to pro mě něco nového a velikého, než to člověk v sobě vůbec „spolkne“, že dělá starostu…, ta odpovědnost je tak obrovská, prostě to chvilku trvá, ale udělal jsem za starostováním paní Sidorjakové tlustou čárou. Ale asi je to špatně. Chtěl jsem tady politiku dělat tak, že teď jsem v nějakém volebním období, mám kolem sebe úředníky, zastupitelstvo, a pojďme, domluvme se. Už podle zákona o obcích je zřejmé, že každý zastupitel má jednat v zájmu obce a občana. Tak jsem já pojal tu svou politiku. Opozice navíc pomalu začala otevírat oči, kromě paní Sidorjakové a jejího partnera p. Hanzala. Oni si tu svoji politiku postavili jenom ryze opozičně, ať jsem navrhnul rozhodnout o čemkoli, tak oni automaticky byli kontra, vždycky. Ať šlo o sebelepší věc. Jestliže například část zastupitelstva schvalovala výstavbu mateřské školky, tak 7 lidí bylo pro, a oni dva automaticky proti. Když se podíváte i na zápisy z jednotlivých zastupitelstev, tak to tam přesně vidíte. Když bych to vzal statisticky, tak zastupitelstvo hlasovalo v 98 případech ze 100 „pro“ schválení nějakého záměru, přičemž oni dva v 98 případech „proti“. Je to o tom, že dneska už se ukázalo, že ta moje trestní činnost není taková, jak oni poukazují. Je to z jejich strany šikana, prostě jim jde o to ten můj život na radnici takovým způsobem znepříjemnit, abych s tím praštil a šel pryč. Na to oni přesně čekají. Oni ale dneska už vědí, že já jsem nic neprovedl, nemají na mě „patrony“, takže to sklouzlo do té roviny, …když já ne, tak nikdo. Už jde o absolutní opozici a věřím tomu, že kdyby tady místo mě byl kdokoli jiný, tak je v úplně stejné situaci jako teď já. To, že ona má v podstatě hodně veliké problémy sama se sebou, v jejím případě jde už nejspíš o nemoc, její partner teď navíc přišel o práci v Mariánských Lázních, to vše se na jejich chování podílí.

V rozhovoru pro náš web Domorodci.cz jste nedávno řekl, že za Vámi do kanceláře přišli určití lidé s tím, že vás chtěli uplatit. Můžete být konkrétní?
Ano, ještě v roce 2010, asi dva týdny po mém nástupu do funkce. Přišel za mnou jakýsi „kravaťák“, manažer, sako, barevná košile, vytáhl na mě obálku naditou penězi se slovy, že by chtěl, aby to na radnici fungovalo jako za bývalé starostky. Vyrazil jsem ho. Pracoval jsem 11 let ve věznici v Horním Slavkově na dost zodpovědném místě, takže si nedovolím žádné takovéto „úlety“. Nedokážu dneska zhodnotit, jestli je třeba sama bývalá starostka neposlala, nebo jestli to byla zkouška mé „odolnosti“ od někoho jiného. Za týden ovšem přišel další maník, který mi naznačoval, co se tady dělo za minulého vedení, a že to takto a takto fungovalo. Když jsem se ho ptal na konkrétní věci, tak jednoznačně začal zase s obálčičkou…, a já nesnesu úplatky, a jsem alergický na podobné praktiky, takže jsem ho dost nevybíravým způsobem opět vyrazil.

Aktuálně jste však i Vy obviněn z údajně trestní činnosti. Můžete upřesnit, o co jde?
Je to v souvislosti s výstavbou nové mateřské školky „Pampeliška“, jejíž realizaci odsouhlasilo současné zastupitelstvo. Protože stará mateřská školka již nevyhovuje novým, technickým a hygienickým požadavkům, tak nám Krajská hygienická stanice dala, jak se říká „nůž na krk“: když nepostavíte do konce roku 2014 novou školku, starou zavřeme a nebudeme se s vámi vůbec bavit. Vzali jsme to hodně vážně a dneska je to tak, že máme hotový projekt, stavební povolení, a máme také vybranou firmu, která školku bude stavět. A tady je právě ten problém. Protože v době, kdy tady byla bývalá starostka, vznikl projekt za 40 miliónů na výstavbu školky „Hrádeček“. Ona tady už měla vše domluvené s projektantem, zhotovitelem, jedno s druhým…, ale školka za 40 miliónů? Pro obec, která má 734 obyvatel? To je trošku nemocné. I za přispění dotací by na to obec v životě nemohla dosáhnout, proto jsme se rozhodli pro ten nový projekt Pampelišky, a v tom byl kámen úrazu. Udělali jsme standardní soutěž na zhotovitele projektové dokumentace (PD), tam byla samozřejmě nějaká kritéria, kdy hlavním byla nejnižší cena. Mezi podružná kritéria jsme zařadili například historii firmy, reference, jestli vůbec ta firma je schopná tu dokumentaci realizovat a další. Měli jsme tehdy asi 9 nabídek, pět jsme vyřadili, protože jsme si stanovili cenový limit 250 tisíc, a oni byli svou nabídkou nad touto částkou. Zbyly tedy čtyři firmy: Projekční kancelář z Chebu, další ze Sokolova, pak jedna z Karlových Varů a PRORADON taktéž z Karlových Varů. S těmito čtyřmi firmami jsme jednali na jednotlivých zasedáních výběrové komise. Tu jsem stanovil já, bylo tam 5 lidí a vždycky jsme se scházeli a posuzovali. V první fázi jsme vybrali nejlevnější nabídku, tedy projektanta z Chebu. Protože nabídl nezvykle nízkou cenu, vyzvali jsme ho, aby doložili kalkulaci, proč se dostal takhle nízko. Bylo nám řečeno, že nám tu cenu nebude zdůvodňovat a že je prostě schopen to za tolik provést. Když jsem si pak zjišťoval u jiných, podobných staveb, zhruba stejného rozsahu, kolik by asi ta dokumentace mohla stát, všude se to pohybovalo kolem částky 200 až 250 tisíc i více (nejvyšší nabídka byla na téměř 700.000 Kč). Následně pak sice poslal cenový nástřel, a dostal se na sumu 150 tisíc, ale přišlo nám to podezřelé. Pak se následně zeptal výběrové komise, kam vlastně má zaslat žádosti o stanovisko dotčených orgánů. To jsem se divil a říkám: „pane inženýre, to si snad děláte srandu? Vy nevíte jako zpracovatel PD koho oslovit, kam máte poslat žádost o stanovisko?“ I to jsem však nějakým způsobem zkousl a rámcově poradil. Druhým byla projekční firma ze Sokolova, ti přiznali, že pro ně to je poměrně velká zakázka a že takovou ještě nedělali. I oni byli s cenou navíc poměrně hodně nízko. Když jsme je pak, stejně jako firmu z Chebu, vyzvali, aby donesli nějakou studii, jak si představují, že by školka měla vypadat, sešli se tu na jednání komise spolu s těmi dalšími firmami. Projektant z Chebu jednoznačně řekl, že on je odborník a my mu v podstatě do toho nemáme co kecat, jak ta školka bude vypadat. I zdůvodnění nízké ceny bylo pofidérní a navíc neměl, jak jsme se přesvědčili i z podkladů na jeich internetových stránkách, vůbec zkušenosti s výstavbou mateřské školky. Dali jsme mu tedy najevo, že s nimi nepočítáme, protože o vzhledu, jak by ta školka měla vypadat, máme úplně jinou představu. Projektanti ze Sokolova dopadli stejně, protože oni nedonesli vůbec nic o podobě té školky. Pak i sami přiznali, že s budovami školek vlastně taky nemají žádné zkušenosti, že spíše dělají takové garáže a drobné stavby, a že nám ani nejsou schopni zaručit námi stanovený termín vyhotovení. Zůstaly tedy dvě poslední firmy, které byly se svou cenovou nabídkou, kterou daly úplně stejnou, na třetím místě v pořadí. Šéf zúčastněné firmy z Karlových Varů řekl, že oni jsou spíše orientovaní na průmyslové stavby a rodinné domy, a že školky také ještě nestavěli. Nicméně chtěli do toho jít, ale když jim bylo naznačeno, že bychom skutečně potřebovali odborníky přímo na budovu školky, tak řekli, že jim nebude vadit, když se neumístí. Nastoupila tedy firma PRORADON Karlovy Vary, která to nakonec vyhrála. V té době, kdy přišli s návrhem, tak už měli za sebou asi tři stavby školek a proto se komise jednoznačně shodla, že to je firma, která má pro nás budoucnost. Jejich jednatel už rovnou přinesl i studii a všichni jsme z toho byli paf. Řekli jsme si, že to je přesně to, co tu chceme. Nicméně zastupitel a přítel paní Sidorjakové pan Hanzal na mě pak podal trestní oznámení a jsem tedy viněný z toho, proč jsem nevybral firmu z Chebu, když měla nejlevnější nabídku a že teď je tam rozdíl 81 tisíc. Což samozřejmě není pravda, protože firma není plátcem DPH, což znamená, že její nabídková cena 150 tisíc je na spodní hraně a PRORADON Karlovy Vary naopak zase plátcem DPH je s tím, že jeho nabídka byla na horní hraně. Takže jsem viněný z toho, že jsem poškodil obec vlastně o 81 tisíc. To samo už je úchylné už jen proto, že jsem nerozhodl já, ale výběrová komise.

Jak osobně vnímáte Vaše obvinění?
Před pár týdny jsem byl na výslechu u Policie v Karlových Varech, a když mi sami policisté řekli, jestli vůbec vím, kolikáté mám za sebou podání, nevím, už to ani nevnímám, tak mi řekli: dneska máte osmé. Je to ze strany opozice. Už to ani nepočítám, kolikrát jsem byl na výsleších u kriminálky. Tipoval bych to někde kolem 25. Tu dobu, kterou se zabývám takzvaně trestními kauzami, tak tu dobu bych mohl věnovat obci a lidem, kteří tu bydlí a které to v podstatě nezajímá, jaké já mám vztahy s bývalou starostkou. Sidorjaková se svým partnerem chtějí, aby tu po mně nezůstalo nic. Chtějí mě prostě takovým způsobem přibrzdit a omezit mojí činnost, aby pak letos na konci volebního období mohli hlásat, „vždyť on tam vlastně vůbec nic neudělal“. To je ten princip.

Miroslav Kirejev, starosta Krásna

Hodláte kandidovat i v letošních volbách?
Určitě. Já to dneska zase s odstupem doby vnímám celé jako úsměvnou kauzu, počítám, že „opozice“ zase bude prudit a dělat všechno pro to, abych ztratil chuť vůbec kandidovat. Ač nejsem masochista, tak do toho půjdu dál. Protože, nechci se označit za spasitele, ale jestli by se do vedení obce dostal zase někdo z nich, nemyslím na funkci starosty, protože oni dnes tu podporu už nemají žádnou, ale nedej bůh, kdyby se zase někdo takovýhle podobný dostal do vedení Krásna, tak si to nedovedu představit. Občané a ani ta obec si to nezaslouží, aby se zacházelo s veřejnými prostředky tak, jako za bývalého vedení radnice.

Máte i ohlasy od občanů, vyjadřují vám podporu?
Samozřejmě. Dostávám maily typu: starosto, držíme ti palce, stojíme za tebou. Dennodenně mám dva, tři telefony s tím, že mám u lidí podporu. Těší mě to, dneska to vnímám, že hodně těch lidí, kteří byli v minulosti na straně exstarostky, tak už i od nich mám sympatie. Na jednu stranu občany ty spory už nebaví, jsou z toho všeho už otrávení, ale na druhou stranu jim otevřely oči. Byli od exstarostky masírováni, že jen ona dělá tu správnou politiku. Ale dneska, na základě všech těch kauz, co jsou proti ní vedeny, tak taková ta bezbřehá oddanost, ten obdiv, už tam zdaleka není.

A co mediální obraz Krásna, jak myslíte, že to na lidi působí?
Už mám docela slušný archiv toho, co je proti mně v novinách psáno. Zhodnotil bych to asi takhle: Vždycky, když se kdokoli z tisku nebo z televize zajímá o krásenské kauzy, tak se nikdo Sidorjakové narovinu nezeptá, jestli spáchala to, z čeho je obviněna, nebo ne. Vždycky se všichni ptají, co vy na to, a ona odpoví, že to je v rámci předvolební kampaně. Ale to není to gró věci, ona to vždy na nastávající volby svede. Ale kdyby se jí někdo zeptal přímou otázkou: udělala jste to, z čeho jste viněna? Kdyby řekla, že ne, tak lže, vše je to navíc věcně dokazatelné. Ona to udělala. Na to, z čeho jí policie viní, jsou tu důkazy, faktury, projekty, předražené zakázky, prostě skrytá, černá zlodějna. S volbami to nemá nic společného. A jak to působí na lidi? No, ze začátku tu byly velké rozpaky. Postupem doby se ale celá záležitost obrací do roviny držení palců, jak už jsem zmínil.

Zeptám se Vás, pane starosto, udělal jste to, z čeho vás policie viní?
Já tvrdím, že ne. A za tím si stojím.

Rozhovor s exstarostkou Krásna Lenkou Sidorjakovou naleznete ZDE.