Často se nestává, aby byly dva proudy názorů založeny na pravdivých faktech a přitom se naprosto vylučovaly. Z úst první skupiny lidí zní, že by měl svou funkci náměstka školství Václav Sloup opustit, protože pracoval u Pohraniční stráže. Druzí oponují, že se jedná o regulérní výsledek voleb, a tak má na svůj post svaté právo. Karty jsou rozdány a komunisté jsou v čele kraje legálně. Je však legitimní a přijatelné, aby člověk, který jako člen tehdejších hrdinných pohraničářů bránil občanům přejít hranice vlastního státu, obsadil křeslo náměstka, který má na starosti školy v kraji?

Stavět barikády proto, že KSČM uspěla u voleb, nemá smysl. Lidé si tuto stranu zvolili v demokratických volbách a protestovat proti tomuto by bylo popírání samotné podstaty demokracie. Problematické je obsazení postu radního pro školství člověkem, který byl členem organizace, jež se postarala o to, jak budou lidé pohlížet na dějiny. Stačí se podívat na učebnice dějepisu z doby komunistické vlády. Je patrné, že sloužily ve službách tehdejší ideologie.

Obranná rétorika náměstka Sloupa je jasná a logická – co bylo tehdy právem, nemůže být dnes považováno za bezpráví. Mladá polistopadová generace ale pochopila, že zničené lidské životy se nedají měřit momentálním výkladem paragrafů. Pochopila, že se jedná o záležitost vyššího principu mravního. Jedno špatné rozhodnutí vás může odsoudit na celý život. I když se Václav Sloup podle svých slov za své tehdejší povolání nemá za co stydět, dnešní mladá generace to vidí jinak. Míru toho, jak Václava Sloupa zdiskreditovala jeho vlastní minulost, vyjádřil nejpřesněji hejtman Josef Novotný: „Každé jeho rozhodnutí bude špatné.“

Studenti nezpochybňují výsledek voleb. Jsou rozhořčeni nad obsazením tak citlivého resortu, jako je školství, člověkem, který – ač není kriminálním ani válečným zločincem – má za sebou minulost, která zapáchá. Člověk na takovém postu dává krajskému školství fazónu a může nepřímo zasahovat do výuky moderních dějin. O tom už se konečně mohl na vlastní kůži přesvědčit i ředitel ISŠTE Pavel Janus, který musel přes bývalého náměstka školství Vratislava Emlera vysvětlovat lídrovi krajských komunistů Jaroslavu Borkovi, proč se na jeho škole uskutečnila přednáška o komunismu. Jaroslav Borka totiž zastává teorii, že na školách převažuje výklad pravicové politiky.
Já sám jsem život za totalitní vlády komunistů nezažil. Učitelé mě však naučili kritickému myšlení a chtěl bych, aby to bylo umožněno i dalším generacím.