RECENZE

S jarním pučením pučí i v pravidelném rozpuku tradice koncertů na hradě Lokti. Tentokráte v pátek 23. března k nám zavítaly tři výtečné a veselé reggae kapely, jež jsou již mezi znalci i neznalci tohoto přírodního stylu velmi známé a vítané.

První vlaštovkou, jež přilétla z teplých krajin, byla vlaštovka známého “čajníka” a meteorologa Honzy Kindase alias jeho karlovarská kapela Kulturní Milan. S tou od roku 2009 objíždí četné poetické akce po okolních humnech a měsíc po měsíci, rok po roku nabírá stále lepší muzikanty a tím i jeho uskupení dostává stále osobitější a rozmanitější formu, takže jsme na našem hradě mohli slyšet, pokud se nemýlím, i zvuk fagotu či klarinetu. A jakpak vypadalo jejich rastafariánské vystoupení přímo u nás, ve středu světa? Bylo plno porozumění nebesům, rozhovorů s lesními skřítky a zurčení potůčku na pokraji lesní paseky. To by však nestačilo, kdyby chyběla chutnými kouřovými signály vytvořená harmonická atmosféra mezi publikem a kapelou. Texty kapely byly kromě jímavosti i veskrze angažované, jakse na naší zábavnou dobu sluší a patří. Alias jedno moudro: “Žijeme v politickém světě, můžeš cestovat a můžeš se i oběsit. Provazu máš kolem sebe vždycky vždycky dost!” Napříště Kulturního Milana uvidíte na dalším reggae mejdánku 18.května opět u nás na hradě Lokti či 9.června v Chebu na Chebských dvorcích. Více o kapele na bandzone​.cz/​k​u​l​t​u​r​n​i​m​i​l​a​nkv

 Komíhajících existencí příbývalo, nálada byla rozpálená a lidí stále více a více. Pivo teklo proudem a vodka s colou víc než po kapkách. Do tohoto rozpoložení vložila svá hmatová tělíska další reggae stylu věrná pražská kapela ExT, která na světlu světa již více než deset působí a i jedno blahé CD s názvem China ex zplodila a v péči chová. Kapela ExT je složená z bezpočtu veselých tváří jako např. osobitě pějícího dlouhodredého mužíka z lesů, vod a strání Regenerátora či také půvabných vokalistech Koudelky a Andrejky. Za pár let své blahé existence si již našli pevné kontury svého stylu, který se projevuje klasickou měkkostí zvuku, jež nepřitahuje žádné extrémy, ale s lehkostí sobě vlastní nám dává dopřát příběhům o tom, jak “týpek se zaláskoval do roštěnky, že mu nejlíp šampónuje dredy” či příběh o cyklistickém výletu na Přimdu. Ano, zázračnost této kapely je v tom, že ono tradiční reggae dokáží obalit ryze česky zábavnými texty, a tímžto souzněním se světem i publikem vzniká tolik toužená hudební novost, o které mnozí tím více básní, čím více ne a ne ji najít. Tu je. Svobodná, svolná a čekající. Zájemci o sňatek nechť přijdou 19.května do Dobřan u Plzně či 9.června na Městský festival do Kralup nad Vltavou, kde spatří kromě ExT také slavné Wohnouty či Švihadlo. Více o ExT na bandzone​.cz/​ext

Večerní trilogie byla korunována meteoritickým spadem. Co se stalo? Něco nečekaného. Přistáli tvorové z jedné z mála planet mimo Sluneční soustavu, kde je možný život. Z jakéhosi Nového Krobuzonu. Že neznáte? Pokusím se popsati: Stromy rostou z nebe, místo lidí tvorové třech nohou a sedmi očí. A na celé planetě vládne bláznivý imperátor Šílenství, který nutí všechno tvorstvo rubat v dolech bájné bylinné kameny, které mu přinesou nesmrtelnou slast v moři lásky. Ano, zní to šíleně, ale zároveň neodolatelně. Obloukem tímto pravím, že tento imperátor se chystal ovládnout i nás v našich hradních loketských touhách a bez okolků mu všichni podlehli, včetně mne. Svět už nebude stejný jako dřív, ale Bohu díky. Tento Šílenec totiž spojil nespojitelné. Něhu, úchyláctví a naplněnou touhu po moci. U nás na planetě si říkají tajemně Bug’n’Dub, což je zástěrka za mnohem hlubší skutečnosti, ale snad jsem naznačil něco málo ve svém snovém odstavci výše. Jejich tváře pocházejí z pražských Stínadel, jejich futuristní tvorbu možno slyšet na relativně čerstvém CD Journey to Babylon, které okouzlilo i Anděly či Romana Holého, který o kapele řekl:“Nečekaně zvládnutý styl, výtečná atmosféra většiny tracků, na živo budoucí událost české scény.” I tak jednoduše se to dá říci. Abych se inspiroval touto jednoduchostí a opustil své úchylné vize, pravím, že loketští návštěvníci po dlouhé době opět zažili hudbu, jaká světem proudí již bezpočetné roky a možná i desetiletí. Nástrojová bohatost melodických reggae-​​dubových hrátek, směs funkového optimismu s barevností latino palety, synkopická ztracenost násobená zvukomalebnou siláží organizovaného hluku a dělená osobitou osobitostí každého jednotlivého hudebníka, a nutno že právě v tomto je Bug’n’Dub (více na bandzone​.cz/​b​u​g​dub) silná v kramflecích. Bubeník Adam Koller – syn Davida Kollera a bicista kapel Jana Budaře či Anety Langerové, Matěj Havlíček – basák ve Fast Food Orchestra, Honza Šimečka – klávesák ze Švihadla či konečně zpěvák a astronom Generál Kryshpeen, který je tlukoucím jádrem bug’n’dubového dubiska. Vše toto by však opět nebylo nic, kdyby o svých hudebních ambicích nedokázaly přesvědčit tancechtivé publikum. A to se bez výjimky podařilo, také díky výborného rozproudění výbornými předkapelami Kulturního Milana a ExT. Na této vlně v pohodlí Bug’n’Dub dosurfovaly až do úspěšného mnohopřídavkového konce, kdy s pláčem mnoho žen, mužů i dětí žádalo o pokračování celonoční jízdy. Bohužel mlýny Boží melou pomalu, ale jistě, a všechno zdánlivě věčné musí jednou skončiti a překlopiti se do uzdravujícího spánku a ticha, kde vposledku končí veškerá hudba i život.

Jak se však právě všichni přesvědčujeme, po kruté zimě vždy podle věčného vesmírného řádu nastává hřejivé jaro a my, pravidelní hosté loketských hradních koncertů se můžem těšit v brzké době na pár příhodných dalších inspirujících performancí. Tak tedy 14.dubna rockový koncert The.Switch, Shoe Cut a La Bain de Maid, 21.dubna revivalový večírek Depeche Mode revival a U2 Desire Revival band a 18.května opět nášup reggae alias The Spankers, Švihadlo a Kulturní Milan, tudíž opět je velmi na co se těšiti.
Na konec by to chtělo nějaké rastafariánské moudro, nějakou zelenou perličku na dně těchto zbytečných slov. Tedy ano: “Komu se nelení, tomu se zelení. Howgh.”

Vítězslav Adamec