Rozporuplnou diskusi vyvolalo v posledních týdnech téma ohledně Městského hřbitova v Lokti. Řadu lidí totiž vyděsila zpráva, že by město mělo nechat zlikvidovat staré, zejména německé hroby a památníky. „Tento postup je na území Sudet velmi obvyklý, na řadě míst se již tak stalo, řadu míst to čeká. Jednak se současná reprezentace chce odtrhnout od německé minulosti toho kterého sídla, jinde zase tvrdí, že údržba rozpadlých hrobek je ekonomicky náročná,“ říká Lukáš Smola z Center for Applied History.

NÁJEMNÍ SMLOUVA
Jak celá debata začala? „V roce 2009 si měl starosta vyžádat dokumentaci hřbitova od správce ke kontrole. Jakýmsi způsobem nakonec došlo k tomu, že dokumentace byla městem převzata a odbor správy majetku zjistil, že není uzavřena jediná smlouva k hrobovým místům,“ vysvětluje vedoucí odboru správy majetku Městského úřadu v Lokti Petr Antal. Město proto lidi v roce 2010 vyzvalo k uzavření platné nájemní smlouvy, a to nejpozději do konce ledna roku 2011.
„V současné době je uzavřeno cca 150 smluv. To však neznamená, že nájemní smlouvy přestaneme uzavírat. Naopak se snažíme, přestože už je březen, jich uzavřít co nejvíce a snížit tak finanční ztrátu z provozu hřbitova,“ uklidňuje Antal.

To téma prosáklo na veřejnost nedávno. Jednalo se o otázku snižování mezd na úřadě a v knihovně, přičemž v tu samou dobu při zasedání loketského zastupitelstva vystoupil bývalý starosta Jan Hadrava s tím, že by se mělo šetřit určitě i jinde. Například na odměňování současného starosty Jaroslava Hlavsy ve firmě Loketské městské lesy prý bylo možno ušetřit i statisíce. Proto jsem se zeptal přímo hlavy radnice, jak to s těmi platy, odměnami i Loketskými městskými lesy ve skutečnosti je.

Kristián Šujan

Dobrý den Kristiáne.
Některé výroky, či výpady, které zazní na zastupitelstvu je lepší již ani nekomentovat, abychom nezabředávali v nekonečné diskusi. Musím-li, ptáte-li se, pak se budu bohužel opakovat. Pan Hadrava je tím posledním, na koho bych se obracel s žádostí o názor „jak hospodařit“, tedy kde šetřit a kde spíše připlatit. Už mnohokráte jsem uváděl fakta, že po sobě zanechal v městské kase gigantický dluh, že nebyl schopen vyřešit za tři volební období ani pracovní náplň technických služeb a tak dále. Divím se, že právě on stále otvírá podobná témata (pro noviny je to samozřejmě sousto). Když neodpovídám, je to „arogance moci“, odpovím-li, pak buďto „zveličuji své úspěchy“, nebo dokonce „málo sjednocuji“, jak jsem se nedávno dočetl na fóru. Nemám tedy moc na vybranou.
Návrh na úsporu statisíců je spíše rétorická proklamace, samozřejmě (a záměrně) demagogická. Jak se učí už děti v základní škole, nelze sčítat (v tomto případě odečítat) hrušky s jablky. Tedy srovnávejme srovnatelné: náš úřad s jinými (srovnatelnými)
úřady, knihovnu s knihovnami, školu se školami, hrad s hrady, naše lesy s jinými obecními lesy. Pojďme na to postupně.

Rada města má pravomoc krátit mzdy pouze svým zaměstnancům, což učinila a jsme si vědomi skutečnosti, že se jedná o dočasné, plošné a tedy nespravedlivé řešení. Na své úředníky jsme vloni přenesli prakticky kompletní agendu a organizaci technických
služeb a nyní jim paradoxně krátíme mzdu. Musíme najít v dohledné době lepší řešení. Každý chodíme do práce mimo jiné proto, abychom si vydělali, a schopný úředník musí být za výkon dobře zaplacen. Srovnání s poněkud větším slavkovským úřadem (obě
města jsou tzv. dvojky) vychází poměrně dobře (oni 24, my 18 zaměstnanců), přesto musíme najít konkrétní úspory, pakliže se nehodláme smířit s faktem, že budeme žít z podstaty – prodeje a projídání majetku. Jsme totiž co do počtu obyvatel mnohem men-
ším městem, a tedy disponujeme menšími daňovými výnosy.