To téma prosáklo na veřejnost nedávno. Jednalo se o otázku snižování mezd na úřadě a v knihovně, přičemž v tu samou dobu při zasedání loketského zastupitelstva vystoupil bývalý starosta Jan Hadrava s tím, že by se mělo šetřit určitě i jinde. Například na odměňování současného starosty Jaroslava Hlavsy ve firmě Loketské městské lesy prý bylo možno ušetřit i statisíce. Proto jsem se zeptal přímo hlavy radnice, jak to s těmi platy, odměnami i Loketskými městskými lesy ve skutečnosti je.

Kristián Šujan

Dobrý den Kristiáne.
Některé výroky, či výpady, které zazní na zastupitelstvu je lepší již ani nekomentovat, abychom nezabředávali v nekonečné diskusi. Musím-li, ptáte-li se, pak se budu bohužel opakovat. Pan Hadrava je tím posledním, na koho bych se obracel s žádostí o názor „jak hospodařit“, tedy kde šetřit a kde spíše připlatit. Už mnohokráte jsem uváděl fakta, že po sobě zanechal v městské kase gigantický dluh, že nebyl schopen vyřešit za tři volební období ani pracovní náplň technických služeb a tak dále. Divím se, že právě on stále otvírá podobná témata (pro noviny je to samozřejmě sousto). Když neodpovídám, je to „arogance moci“, odpovím-li, pak buďto „zveličuji své úspěchy“, nebo dokonce „málo sjednocuji“, jak jsem se nedávno dočetl na fóru. Nemám tedy moc na vybranou.
Návrh na úsporu statisíců je spíše rétorická proklamace, samozřejmě (a záměrně) demagogická. Jak se učí už děti v základní škole, nelze sčítat (v tomto případě odečítat) hrušky s jablky. Tedy srovnávejme srovnatelné: náš úřad s jinými (srovnatelnými)
úřady, knihovnu s knihovnami, školu se školami, hrad s hrady, naše lesy s jinými obecními lesy. Pojďme na to postupně.

Rada města má pravomoc krátit mzdy pouze svým zaměstnancům, což učinila a jsme si vědomi skutečnosti, že se jedná o dočasné, plošné a tedy nespravedlivé řešení. Na své úředníky jsme vloni přenesli prakticky kompletní agendu a organizaci technických
služeb a nyní jim paradoxně krátíme mzdu. Musíme najít v dohledné době lepší řešení. Každý chodíme do práce mimo jiné proto, abychom si vydělali, a schopný úředník musí být za výkon dobře zaplacen. Srovnání s poněkud větším slavkovským úřadem (obě
města jsou tzv. dvojky) vychází poměrně dobře (oni 24, my 18 zaměstnanců), přesto musíme najít konkrétní úspory, pakliže se nehodláme smířit s faktem, že budeme žít z podstaty – prodeje a projídání majetku. Jsme totiž co do počtu obyvatel mnohem men-
ším městem, a tedy disponujeme menšími daňovými výnosy.